V Hospodářských novinách ministr zahraničí Karel Schwarzenberg vyjádřil obavu nad sílícím extremismem, který zatím neeskaloval proto, že mu chybí charismatický vůdce typu rakouského Haidera. Škoda, že se v rozhovoru nevyskytla otázka, kde vidí ministr zahraničí zárodek narůstajícího fenoménu a jestli není příčina v neustálém odsouvání řešení sociálních otázek v souvislosti zejména s menšinovými komunitami a vzrůstající nespokojenost a nedůvěra se současnou politickou scénou. Jinými slovy, jestli se ten prostor jednoduše nenabízí.

     2400 kilometrů čtverečních porostů už shořelo v 17-ti přírodních rezervacích v Brazílii. Do hašení se zapojilo 1600 hasičů a dobrovolníků. Zajímal by mě názor zastánců "kůrovcového řešení" ze Šumavy, zda je lidský zásah správný, či zda by se nemělo nechat lehnout popelem vše, co je k tomu odsouzeno a z toho pak nechat vyrůst to, co tam vyrůst má. Nechť si příroda pomůže sama.  

Personální ředitel Ladislav Bátora zůstane na ministerstvu školství, pouze se změní jeho pracovní náplň - bude pro něj zřízena nová funkce coby dalšího vicekancléře ředitelky kabinetu ministra školství. Jeho pracovní náplní bude, dle ministra školství Dobeše, adaptace údajně složitého IT systému a dohled nad veřejnými zakázkami centrálními nákupy (pro které je ovšem na ministerstvu zřízen celý odbor). Škoda, že jsem se nikde nedočetl, zda by toto pracovní místo bylo vytvořeno i bez "kauzy Bátora", zda jeho mzda bude hrazena z již daného rozpočtu ministerstva či jestli se o to rozpočet navýší a kolik budou celkové náklady na toto místo. Tedy nikoli pouze plat.

Prezident Václav Klaus by rád usiloval o výjimku z povinnosti zavést euro. Tuto výjimku mají vyjednánu Dánsko, Velká Británie a Švédsko. Pro Českou republiku platí, že jakmile bude splňovat požadovaná kritéria, má za povinnost euro přijmout. Z toho tedy vyplývá ještě druhá varianta, jak se euru vyhnout: požadovaná kritéria trvale a účelově nesplňovat :-)

     Výběrové řízení na dodávku software v hodnotě 108 milionů, který má pomoci  Všeobecné zdravotní pojišťovně vymáhat dluhy od osob i firem, vyhrál spolu s dalšími právníky exministr spravedlnosti Pavel Němec. Zakázka, její průběh a výsledek se nelíbí skoro nikomu. Ovšem zrušit ji nelze, neboť panují obavy o napadení ze strany vítězné firmy, neboť vše prý proběhlo čistě, v souladu s legislativou. Asi tedy zbude jen spousta otázek proč software nedodává IT firma, jak má software pomoct v boji s dlužníky, zda-li je cena 108 milionů ta nejlepší možná atd. Určitě na tyto otázky existují  i nějaké odpovědi. A protože soutěž údajně proběhla tak, jak má, tak se s odpověďmi budeme muset smířit.

     V české armádě se spekuluje o tom, jaké nadzvukové letouny budou hlídat náš vzdušných prostor po uplynutí pronájmu švédských stíhaček Gripen. Bohužel nikde jsem se nedočetl, jestli byl za dobu pronájmu přínos nadzvukových letounů roven částce, kterou daňoví poplatníci zaplatili a zda česká armáda nadzvukové letectvo nezbytně, v rámci koncepce NATO, potřebuje.

     V souvislosti s hurikánem Irene se už začínají objevovat zprávy, spekulující o důvodech častějších výskytů těchto ničivých bouří. Jedna z nich na sebe samozřejmě nemůže nechat dlouho čekat, a to jsou neustále omílané změny klimatu. Ve skutečnosti je od roku 1851 průměrný počet výskytů hurikánů na území USA 1,69 ročně a toto číslo se nijak významně nemění ani směrem nahoru, ani směrem dolů. Jen o nich, díky rychlosti a množství zpravodajství, víme téměř okamžitě a čím více zasahují obydlenější či známější místa, kde mohou napáchat nejvíce škod, se o nich více píše.

     Cena zlata minulý týden skokově klesla 1911 dolarů o více než 200 dolarů za troyskou unci. Některé analytiky přesto neopouští optimismus, pokles považují za nepatrný výkyv a věří, že cena žlutého kovu do konce roku překoná magickou hranici 2000 dolarů. Rád bych analytikům věřil, kdybych věděl, co je opravdu motivuje a vede k těmto analýzám...

     Tak to vypadá, že politik v pravém slova smyslu Miroslav Kalousek přesně ví, kterak nejlépe naložit s výroky náměstka ministra školství Bátory na adresu jeho předsedy Schwarzenberga. Nejít na zasedání vlády, kde se má probírat a schválit důležitá daňová reforma mu sice může být vyčítáno, ovšem debata o jejím přesném znění se odehraje (i díky opět nevyzpytatelným krokům a myšlenkovým pochodům VV) v poslanecké sněmovně. A tam může být požadavek na odvolání Bátory v rukou ministra financí velmi zajímavou hrací kartou do daňového mariáše.

     Francouzská vláda se v rámci honby za nižším deficitem rozpočtu a vyšší naplněností státní kasy rozhodla mimořádnou daň pro lidi s vysokými příjmy. Daň se má týkat lidí s příjmy nad půl milionu eur ročně a má být časově omezena do té doby, než Francie dosáhne rozpočtového deficitu na tři procenta HDP. Příjem z této daně má přinést 11 miliard eur. Musím se přiznat, že mi tyto „daně pro bohaté“ přijdou zvláštní, neboť o těch zmiňovaných  11mld. eur utratí „bohatí“ méně. Jinak řečeno: o tuto částku dají méně vydělat ostatním. A ti je zase utratí dále a tak by tyto peníze zůstaly v přirozeném oběhu. Kde je záruka, že ti, kteří budou o spotřebě takto získaných peněz rozhodovat, je utratí moudřeji, než ti, kteří si je vydělali?