Minulý týden, který byl velmi cestovní, způsobil delší odmlku na mých stránkách. Poznával jsem Evropský parlament a taktéž se zůčastnil víkendového kongresu ODS v Praze. Pondělí bylo ve znamení dohánění restů a nyní tedy nastal čas sem zase něco napsat. 

    Víkendový kongres byl zhodnotil názvem jedné z mých oblíbených písní: Time for Change. Vnímal jsem odlišnou náladu než tu, která vládla na pár předchozích kongresech. Vnímal jsem uvolněnější atmosféru a chuť nastartovat něco nového. 

    Velmi silným okamžikem bylo vyhlášení výsledky volby 1.místopředsedy strany. Protože jihomoravští delegáti seděli zhruba uprosřed sálu, měli jsme z jedné strany kolegy z Vysočiny a z druhé strany kolegy z Prahy. O co víc propukla na jedné straně frenetická radost, o to více bylo vidět na tvářích druhé strany překvapení.

    Velmi pozitivně jsem též vnímal vyjádření nového předsedy Petra Nečase ohledně představy jeho budoucího týmu. Samozřejmě mohl alibisticky říct, že  žádné doporučení dávat nebude a povede ODS s těmi, které kongres zvolí. Svým doporučením se ovšem zachoval jako kvalitní firemní manažer, který dal tipy na budoucí spolupracovníky, se kterými je přesvědčen, že vytvoří kvalitní tým. Tím na sebe samozřejmě převzal většinu rizika, pokud tento tým fungovat nebude. Ovšem kdo neriskuje, nevyhrává. Přeji tomuto týmu hodně štěstí, neboť je před ním neuvěřitelné množství nepříjemné práce. 

    Předseda ČSSD, jak trochu nesprávně nazval server iDnes.cz Bohuslava Sobotku, si trvá na svém: obsadit křeslo předsedy sněmovny. Vysvětluje to logikou uplynulých dvaceti let, brání se válcování, obhajuje to tzv. novou politickou kulturou apod. Chápu jejich nároky. Přece jen ČSSD tyto volby vyhrála. Na druhou stranu, vyhrát volby je jedna věc a zachovat si koaliční potenciál a mít partnery je doplněk k tomu velmi, velmi podstatný. Jedno bez druhého prostě nefunguje a ČSSD se toho nyní stala důkazem. Od toho se pak odvíjí i kroky, které po volbách následují, vč. volby vedení sněmovny. Bohuslav Sobotka říká, že "předseda Sněmovny měl být buď zástupce nejsilnější politické strany, což je sociální demokracie, anebo zástupce nejsilnější opoziční strany, a tou zřejmě bude také sociální demokracie." Jen bych mu rád připomněl, že předsedu sněmovny volí celá sněmovnoa a nic a nikdo mu nebrání postavit svého kandidáta do této volby. Bude-li jeho názor sdílet většina sněmovny, pak nepochybně jejich kandidát vyhraje.

    Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek se nachází v docela schizofrenní situaci. Sociálnědemokratičtí voliči mu dali obrovskou důvěru více než 25 tisíc preferenčních hlasů, aby jejich zájmy hájil v nově zvoleném parlamentu. Co teď s tím? Sedět na dvou židlích je velmi nevzhledné. Přirazíte-li si židle k sobě a sednete si přesně doprostřed, budou vás do zad tlačit anatomicky tvarovaná opěradla. Což znemožní pohodlné opření a časem se naopak začnete hrbit. Navíc je to i nebezpečné. Když se začne židle kymácet a otřásat, těžko ohlídáte její stabilitu. Tolik přirovnání a teď vážně: Michal Hašek by si měl vybrat. Ani pro něj netrvá jeden den 48 hodin. Poslanec i hejtman je při poctivém výkonu práce na plný úvazek. Nelze na sto procet vykonávat obojí zároveň. Jedno nebo druhé bude scházet na úbytě. Nechci, aby na to doplácel Jihomoravský kraj a jeho voliči, kteří mu věnovali kroužek, zajisté nechtějí, aby na to doplácela jeho práce ve Sněmovně, kam mu dali důvěru. Jsem zvědav, jak se právě oni projeví.

    Pardubický kraj přestal jako první proplácet zdravotnické poplatky a další kraje chystají totéž. "Proplácení poplatků byla ze strany krajů určitá vstřícnost, občané si to asi ne vždy uvědomovali a tuto vstřícnost neocenili," prohlásila Milada Emmerová, hejtmanka Plzeňského kraje. Přeložil jsem si tuto větu následovně: "chtěli jsme se vám tímto zalíbit. Sice jsme v krajských volbách slibovali jejich zrušení, což technicky ani nešlo, tak jsme vzali peníze všech daňových poplatníků a prostřednictvím těch jsme to platili. Žádného vděku za tuto snahu jsme se ale nedočkali a než bude po nás středopravá vláda tvrdě vymáhat zrušení, raději ji předběhem a zrušíme to sami." Pochopil jsem to správně?

    Myslím, že není třeba otálet s pověřením o sestavení nové vlády. Nejsme v době, kdy si můžeme dovolit luxus zbytečného protahování. Českou republiku čeká sestavování velmi náročného rozpočtu na rok 2011 a s ním spojené velké rozpočtové škrty, stabilizace veřejných financí, práce na důchodové reformě apod. Nejbolestivější a nejzásadnější kroky by se vždy měly učinit co nejdříve. Vzpomínám na situaci z roku 2006, kdy vláda vznikala téměř půl roku. Letos by se tato situace nemusela (a neměla) opakovat. Koalice se 118 hlasy je viditelná a zřetelná, tak na co čekat. Nechceme-li se dostat do zbytečných problémů, měl by pan prezident jednat rychle. Příkladem budiž nedávné volby ve Velké Británii.