červenec 2010

    Zprávy z Řecka rozhodně nepřejí podpoře a zotavování jejich tak dost podlomené ekonomiky. Další protesty, rozhánění demonstrujících řidičů cisteren slzným plynem, odbory vyhlášená další 24 hodinová stávka proti úsproným opatřením vlády, akce extermních levicových revolucionářů...to vše dohromady rozhodně nepřispívá rozvoji cestovního ruchu do této oblíbené turistické destinace, jejíž podíl na ekonomice tvoří asi jednu pětinu. Turisté se do Řecka prostě bojí jezdit. Těmito kroky jsou řekové už sami proti sobě, neb odhánět si příjem z cestovního ruchu je naprosto nepochopitelné. Původ, příčina a následné ozdravné kroky řecké ekonomiky s dopadem na obyvatele mi ilustrativně připomínají těžce závislého jedince, jemuž jednoho dne a naráz seberete předmět závislosti. Čím víc je na něm závislý, tím těžší a nákladnější je odvykací kůra a tím víc zoufalých činů jej v počátku léčení doprovází. Obávám se, že v případě chystaných zásahů do sociálního systému u nás bude u mnohých případů přirovnání velmi podobné.

    V článku místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky s názvem "Důvěra ve stát je zásadně ohrožena" v dnešní Hospodářských novinách jsem se dočetl, že návrhy ministra financí Kalouska na snížení podpory stavebního spoření či zásahů do daňové podpory hypoték můžou způsobit citelné problémy spoustě rodin, které s těmito pomocemi státu počítaly. "Velká část rodin s touto podporou přirozeně kalkulovala, když se rozhodovala, zda jí rodinný rozpočet umožní půjčku splácet. Vycházela z platného zákona, důvěřovala ve stabilitu pravidel, jež nastavil stát. Koneckonců, hypotéky se splácí 10,20 nebo i véce. let. Nečekala, že přijde ministr Kalousek, který podopru hypoték zruší." K tomu dodat snad jen jedinné - mimořádná situace vyžaduje mimořádné kroky. Až budou existovat modely pro předpovědi hospodářských krizí s obrovskými propady příjmů státního rozpočtu "na 10,20 i více let", tak se se samozřejmě budou moci na tuto dobu garantovat všechny státní podpory, příspěvky, dotace a další úlevy. Zatím žádné takové modely neexistují. Co třeba začít uvažovat nad znovuobnovením Prognostického ústavu? To by byl předvolební tahák...

    Opět jsem se dnes musel podivit kreativitě tvorby titulků, dnes konkrétně v Hospodářských novinách. Název "Spor o Slovanskou epopej roežštval ODS" popisuje údajně napjatý vztah mezi jihomoravskou a pražskou ODS. Jihomoravská apeluje na setrvání Epopeje v Moravském Krumlově, pražská prosazuje její přemístění do Veletržního paláce. Kdybych si nepřečetl celý článek, nebo ještě lépe, kdybych včera nebyl přímo účasten tiskové konference, která se mimo jiné tímto zabývala, myslel bych si, že to v ODS opět vře. Ocituji jednu větu z tohoto dopisu, který sepsal šéf jihomoravské ODS Jiří Kadrnka s místopředsedou ODS Pavlem Blažkem:"Chceme pouze apelovat na lidský rozměr celé věci. Slvanská epope je v Moravském Krumově umístěna již 45 let a její stěhování vyvolává právem u nás v regionu velké emoce přerůstající do demonstrací." Dále je v dopise, adresovaném primátorovi, prosba o znovuprojednání přemístění díla do Prahy. Cítíte v tom rozeštvání nebo vření? Já v tom cítím spíše snahu bulvarizovat. Dopis je skutečně o něčem jiném.

    Že Věci veřejné budou ve vládě občas takovými těmi "zlobivými" jsem si myslel už při jednáních o koalici. Nyní se někeří ministři za VV nechávají slyšet, že nejsou schopni dostát doporučením ministra financí Kalouska o škrtech ve svých resortech a nechodí daleko pro výroky, že "v takové vládě nemusí být". Nabývám přesvědčení, že spíše než nemožnost technického provedení takových škrtů se jedná o příležitost mediálního zviditelnění a událost, na kterou si za měsíc ani nevzpomeneme.

    V současné době se vyrojila spousta doporučení různých ivenstorů, analytiků a bankéřů na nákup akcií ropného koncernu BP, které jsou nyní, po katastrofě roplné plošiny, rekordně levné. Firma údajně má již všechno špatné za sebou: zveřejnila nejvyšší čtvrtletní ztrátu v historii, vyhodila současného šéfa a představila plán na odškodnění a záchranu. Nezastírám, že to může být v dlouhodobém horizontu opravdu výhodná investice, nicméně vždy je potřeba si na ni udělat vlastní názor (neb investujete vlastní peníze a ztrátu vám nikdo nenahradí) a zejména si zodpovědět dotaz starých latiníků "Cui bono?", tedy "v čí prospěch"?

    Je velmi zajímavé si v rozmezí několika minut přečíst dva články, vztahujícící se k hospodářské recesi a dalšímu jejímu vývoji. V dnešních Hospodářských novinách má jeden z nich název: "Ekonomika USA má problém. Svět se vzpamatuje z krize pomaleji", pojednávající o ne příliš příznivých předpovědích zejména z akademického světa, čili od profesorů, komentátorů či ekonomů o dalším vývoji. O pár stránek dál je titulek:"Recese je za námi, znělo na největším leteckém velethru", který je pro změnu ze světa byznysu, kdy se hodnota uzavřených kontraktů na tomto veletrhu pohybovala nad 40 miliard dolarů a výrobci získali objednávky na 375 letadel. Vzpomněl jsem si v této souvislosti na prognózy z letošního jara, kdy v souvislosti s čoudící sopkou bylo předpovídáno chladné a ne příliš vydařené léto. Jak to nakonec vypadá, zažíváme všichni.

    Ministerstvo životního prostředí se pod vedením Pavla Drobila údajně přebarvuje ze zelené na modro. Ministr prohlásil konec ideologické éry a hodlá činit vcelku razantní odklon od původního fungování. Snad mu tento elán vydrží a hlavně - snad se jej podaří prosadit. Životní prostředí by mělo být totiž chráněno především pro člověka, nikoli na jeho úkor.

    Velmi trefně popsal kreativní ředitel reklamní agentury Euro RSCG psychologii oné otřesné reklamy na nábytkový dům XXXLutz:"Od prvopočátku je tato reklama udělána tak, aby ve všem lidi iritovala....Trapnost nás baví, přitahuje a ta nejsměšnější je ta, která je pravá nebo která vypadá jako pravá....Tuhle reklamu chce pokaždé protpět až do konce ajsme si chponi zapamatovat název úplně nového obchodu s nábytkem." Prostě to funguje :-)

    Dle statistik zemřelo letos na silnicích 29 motorkářů a policie by tuto statistiku ráda snížila. Přichází proto s návrhy možných opatření. Jedno z nich je například povinné nošení refexních vest, neb řidiči často v protokolech uvádějí, že motorkáře přehlédnou. Dále se uvažuje o zpřísnění pravidel pro získání řidičského opravnění na silné motocykly.Neznám podrobné statistiky skutečných příčin, ovšem znám provoz z obého pohledu - jak od volantu, tak od řidítkek, protože motorku vlastním. Nikoli choppera pro klidnou, vyhlídkovou jízdu, ale motorku sportovní, rychlou, snadno svádějící ke sportovní jízdě. Ze své zkušenosti bych velmi apeloval na vzájemné respektování automobilistů a motorkářů. V autech i na motorce se najdou bezohlední šílenci, kteří bezdůvodně hazardují jednak se svým životem, ale především se životy všech okolo. Další příčinu vidím v nedostatečném respektu k tak silným strojům. Jejich zvládnutí chce zkušenosti a hlavně chladnou hlavu a soustředění. Sebemenší chybička může být draze vykoupena životem. Nezavrhuji debatu o reflexních vestách (i když mě by se její nošení velmi příčilo) ani o přísněnších testech, ale důraz by měl být kladen zejména na maximální respekt a ohleduplnost všech účastníků silničního provozu k sobě navzájem a také respekt z toho, co řídíte, co si můžete dovolit a že silnice není závodní dráha.

    Na dvě stě sparťanských fanoušků rozbilo dva zdarma přistavené autobusy, které je převážely ze stadionu na vlakové nádraží v Hradci Králové. Tyto autobusy byly poskytnuty královehradeckou radnicí. Škoda na autobusech zatím nebyla vyčíslena a byť byli "fanoušci" na nádraží zadržení, nikdo se pochopitelně k činu nepřiznal. Zaprvé nerozumím tomu, proč se rozhodlo o poskytnutí autobusů zdarma (tzn. platili jsme je my z našich daní) a za druhé jsem velmi zvědav, zda i opravu autobusů zaplatí také daňoví poplatníci, nebo se podaří vypátrat konkrétní viníky, kteří samozřejmě škodu v plné výši uhradí. Osobně jsem k tomu velmi skeptický.

    Popularita prezidenta Baracka Obamy je nejnižší v historii. Jeho politiku schvaluje na 47% Američanů. Často to tak chodí - po velkých nadějích někdy příchází o to větší zklamání. Není nad to posuzovat vše spíše s chladnou hlavou a ve finále být potěšeným pesimistou než zklamaným optimistou.

Obec Troubky se rozhodly na vlastí pěst a z vlastního rozpočtu provést obnovu původních zapomenutých selských valů a vytvořit tak zapomenutou a komunistickým kolchozem rozoranou původní protipovodňovou ochranu. Akce má stát něco přes milión korun. Velmi tomuto rozhodnutí tleskám a považuji za velmi rozumné. Jen mi trochu vrtá hlavou, proč se to neprovedlo už dávno. Obecně mi totiž připadá, že našimi předky zavedené a staletími vyzkoušené principy se zapomínají pod návalem nových moderních technologií a postupů. Aby to nebylo chápáno špatně, nevolám po návratu středověku, jen po rozmně vyvážené kombinaci obého.