SRPEN 2010

postřehy 30.8.
30.08.2010 09:12
    Podle zatím neveřejné zprávy, kterou mají Hospodářské noviny údajně již k dispozici, mají kontroloři ministerstva financí spadeno na hospodaření v šumavském národním parku. Za poslední dva roky si vedení národního parku objednalo školení na manažerské dovednosti a "koučink" za více než 860 tisíc. Nelze ale dopátrat, kdo se školení a s jakými výsledky zúčastnil. "Mívají problémy v komunikaci s veřejností - třeba se starosty. Nemáme personální odbor, který by se o tohle staral, tak jsme si najali externí služby," obhajuje školení zaměstnanců ředitel František Krejčí. Okamžitě se nabízí otázka: a jaké jsou tedy požadavky na výběr takových pracovníků, když jednou z jejich náplní je komunikace s veřejností? Co se sekretářkou v soukromé firmě, která sice dobře zvládá organizační a papírovou agendu, ale v komunikaci se zákazníky či hosty, což je také nemalá náplň její práce, má "problémy v komunikaci"? Budete ji to za drahé peníze učit, nebo se raději poohlédnete po jiné?. Mimochodem, opět se mi vybavily slova ekonoma Miltona Friedmana: Nikdo nespotřebovává cizí peníze tak opatrně, jako své vlastní.

    Velmi úsporný život zřejmě vedl ex-ministr životního prostedí Libor Ambrozek, který se nyní pokouší obhájit své úspory na postavené obydlí. Z jeho přehledu, poskytnutého Poslaneckou sněmovnou, bylo vypočítáno, že pokud by skutečně šetřil z poslaneckých náhrad, zbylo by mu na živobytí pro sebe, své náklady a jeho pětičlennou rodinu cca 11 tisíc korun. Ještě se najde někdo, kdo by tvrdil, že za tuto částku v dnešní době nelze žít a uživit svou rodinu? Pan ex-ministr by si na to mohl otevřít třeba poradenskou kancelář.

    Přece jen se asi našlo něco, co dalo geniálnímu fyzikovi Albertu Einsteinovi při přemýšlení zabrat:"Nejtěžší věc k pochopení je daň z příjmu."

pátek 27.8.
27.08.2010 08:51 
    Ve čtvrtečních HN vyšel velmi zajímavý rozhovor s Tomášem Hünterem, náměstkem ministra průmyslu a obchodu, zodpovědného za energetiku, průmysl a stavebnictví o zdražení elektřiny vlivem její výroby z obnovitelných zdrojů.
Otázka:"Takže nesdílíte názor, že hlavní problém (zdražení) jsou solární elektrárny?"
Odpověď:" Masivní zavádění obnovitelných zdrojů cenu zvyšuje. Nejde jen o to, že je třeba dotovat jejich výkupní cenu, ale také mají čím dál větší nároky na systémové služby (vyrovnávání náhlých výkyvů ve výrobě solárních či větrných elektráren) a na investice do rovzodných sítí."
Otázka:" Podle řady expertů ale na druhou stranu na pokles ceny eletřiny bude tlačit postupné propojování evorpoských elektrižačních systémů. Vznikne větší trh, konkurence..."
Odpověď: "Propojování sítí má pozitivní vliv. Ale Poláci teď naopak investují velké peníze do ochrany své rovzodné sítě, protože k nim přetéká energie v momentě, kdy německé větrné a solární elektrárny jedou naplno a mají přebytky. Až se od Německá odizolují Poláci, půjdou přebytky o to víc k nám. A mohou být likvidační, už nám právě kvůli tomu hrozily dva blackouty. Tak co s tím vlastně máme dělat? Otvárat trhy, nebo zavírat?! Pokud se začnou státy izolovat, zborní se chystaný evorpsky trh."
No, vypadá to, že problémy s obnovitelnými zdroji nepocítíme jen ve zdražení elektřiny. Mám ale návrh: v momentě, kdy by moc svítilo slunce nebo moc foukal vítr, tak bychom měli elektřinu za pakatel. Museli bychom jí ale spotřebovat jednou tolik, než je průměr. Pokud by to někdo nesplnil, hrozila by mu pokuta,neb ohrozil rozvodnou síť. Mělo by to hned několik výhod - jednak by nemuselo tolik investovat do systémových služeb a nehrozilo by přetížení. Navíc bychom více žili "v souladu s přírodou". Dotační a energetická politika s obnovitelnými zdroji by byla dovedena do dokonalosti.

čtvrtek 26.8.
26.08.2010 09:04
    Hospodářské noviny se zabývají problémem, jak mohl exministr životního prostředí za KDU-ČSL Libor Ambrozek našetřit na dům v hodnotě deset milionů korun aniž by využil možnost hypotéky. Opět dochází ke spekulaci o zneužívání poslaneckých náhrad, které zákonodárci dostávají k platu na dopravu a ubytování. Na to konto opět nerozumím tomu, proč se tyto náhrady nezruší či se jednoduše nepřevedou do platu a poslaci si tím pádem nehospodaří tak, jak uznají za vhodné.

    S tím souvisí i bezplatné létání na lince Praha - Ostava. Tiskový tajemník kanceláře Senát Petr Kostka nedělal žádné drahoty se zveřejněním jmen a cifer senátorů, kteří využili možnost bezplatné letecké přepravy mezi Ostravou a Prahou. V loňském roce Senát proplácel dvanáct letenek v celkové ceně 62 tisíc. Letos to byly zatím tři lety za 24 tisíc. Proč mají zákonodárci vnitrostátní leteckou dopravu zdarma, když dostávají náhrady za cestovné, naprosto nechápu.

středa 25.8.
25.08.2010 09:02
    Dobrý pocit z ekologicky vyrobené elektřiny za pomoci slunečních paprsků se nám příští rok promítne i do peněženek. "Domácnost, která používá elekřinu k ohřevu vody, může v průměru ročně připlatit za ekologickou výrobu energie 6300 korun", vypočítal ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Cenu bude vzhůru posouvat  poplatek na podopru obnovitelných zdrojů, který se promítne do ceny elektřiny. Podle odhadů jednoho z manažerů ČEZu to může pro domácnosti znamenat 10 až 20-ti procentní a pro firmy 20 až 30-ti procentní zdražení. Nedokážu si představit jediného člověka, a už vůbec ne různé ekologické organizace a všelijaké ochránce přírody, kteří by proti tomuto zdražení mohli mít křivého slova. Podpora obnovitelných zdrojů je přece v zájmu nás všech. I když si třeba mnozí díky takto vydaným financím nekoupí třeba dražší bio potraviny, ekologicky šetrnější pračku či myčku a firmy budou muset zdražit své výrobky, čímž jim samozřejmě uberou na konkurenceschopnosti.

úterý 24.8.
24.08.2010 08:23
    Hospodářské noviny začaly řešit utajování/neutajování poslanců, kteří v minulém volebním období využívali leteckou dopravu mezi Prahou a Ostravou. Podle poskytovaných informací se do vysvětlování poněkud zamotal kancléř sněmovny Petr Kynštetr. Nejprve tvrdil, že na základě kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů museli všechna data za minulé volební období anonymizovat. Oproti tomu mluvčí úřadu prohlásila, že kontrola se týkala pouze návštěvníků PS, nikoli poslanců. Jen pro informaci: v loňském roce se jedná o 1,5 miliónu korun za celkem 190 proplacených letenek. Ať to je jak chce, jsem přesvědčen, že poslanci by měli dostávat jeden plat a z toho si hradit veškeré výdaje, vč. dopravy, jakou uznají za vhodnou. Druhou variantou jsou cestovní náhrady v určité výši, ze které si budou sami hradit taktéž jimi zvolenou dopravu.

    A ještě jedna drobná nepřesnost k hrazení poslanecké dopravy. Oproti letenkám, které sněmovna proplácí, mají poslanci nárok na dopravu vlakem zdarma. Což je samozřejmě nesmysl. Nic "zdarma", kromě dobrých rad, úsměvu a vlídného slova, neexistuje. Pouze to platí někdo jiný.

    České dráhy budou modernizovat a revitalizovat 58 vagónů expresních tříd EuroCity a InterCity. Tato obnova přijde na 2,183 miliardy korun a bude se týkat interiéru, exteriéru i technických parametrů. Službu bude financovat trojice leasingových společností, které uspěly se svými nabídkami v mezinárodním zadávacím řízení. Potud je vše OK. Co mě ovšem velmi udivilo, byla zpráva, že obnova vyjde na 950 miliónů a zbytek, tedy jestli dobře počítám, 1,233 miliardy, půjde na finanční náklady. Jak je možné, že finanční náklady budou výrazně dražší než samotná rekonstrukce jsem se už bohužel nedočetl. A že by mě to celkem i zajímalo.

pondělí 23.8.
23.08.2010 08:02
    Zákoník práce by se měl dočkat výraznějších změn směrem ke zpružnění pracovního trhu a snadnějšího přijímání a propouštění zaměstnanců. Dle očekávání se samozřejmě připravované změny nelíbí odborům. Že "přesocializovaný" zákoník práce potřebuje výraznější novelu, je jasné. Jde jen o to, nakolik bude ministr Drábek silný a nepodlehne nátlaku případných protestujících skupin, které budou logicky bojovat za zachování svých výhod. A bude zajímavé sledovat, kterak se míra nátlaku bude rovnat míře chystané liberalizace.

    Ministerstvo zdravotnictví muselo nechat spálit 142 tisíc prošlých vakcín proti prasečí chřipce v hodnotě 32 miliónů korun. V zájmu připravenosti, akční pohotovosti a prevence za to zcela jistě nikdo neponese odpovědnost, čili nebude ani nikdo potrestán. Jak se říká: nejlepší obchod je obchod se strachem.

úterý 17.8.
17.08.2010 08:54
    Nový ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných v rámci zavedení školného na vysokých školách uvažuje, že by se na technických oborech mohlo snížit připravované školné až na polovinu oproti oborům ostatním. Tyto obory by se tak mohly stát pro studenty atraktivnějšími. Nelze s tím souhlasit. Jsem přesvědčen, že atraktivitu oboru určuje jeho budoucí postavení a žádanost společností a trhu. Hodně také záleží na prioritách a zájmu uchazeče. Je-li studentů technických oborů méně, než potřebují zaměstnavatelé a trh práce, je přece takové studium do budoucna atraktivní samo o sobě a netřeba jej ještě podporovat. Naopak představa, že půjdu studovat obor, který nebude moc atraktivní a uplatnění nabytých znalostí bude obtížné, zato jeho studium bude levné, mi přijde poněku absurdní.

    Dlouho jsem přemýšlel, které profese skýtají nejlepší předpoklady pro politickou dráhu. Dnes jsem se v HN dočetl, že jsou to lékaři a učitelé. Soudě alespoň dle kandidátů na senátory z TOP 09. Kdysi, před drahně lety se říkávalo, že starostu by měl dělat nejbohatší sedlák, neb zřejmě nejlépe ví, jak hospodařit. Dnes, v marketingové době, se vsází spíše na samozřejmou důvěru než na předpoklady a zkušenosti. Nechci říct, že lékař či učitel a zároveň úspěšný politik se vylučuje, ale ani se to automaticky nerovná.

pátek 13.8.
13.08.2010 10:32
Kdo má na to být politickým supermanem
    Článek v Hospodářských novinách, datovaných k 12.8.2010, poukazoval na neuvěřitelnou aktivitu sociálně-demokratických hejtmanů. Již čtyři hejtmani jsou zároveň poslanci a další tři kandidují v letošních podzimních volbách do Senátu. Nevěřícně kroutím hlavou, neb den má pro každého z nás pouhých 24 hodin. A vzhledem k tomu, že nikdo není perpetum mobile, tak potřebujeme i část z těchto hodin na dobíjení baterií, zpravidla spánkem. Jistě, kombinací dokonalého time-managementu, skvělého týmu spolupracovníků a bezchybně a absolutně bezztrátově naplánovaného dne se dá stihnout obrovské množství práce. K úvaze ovšem zbývají dvě otázky: jak to lze dlouho vydržet a jsou výsledky na všech působištích opravdu stoprocentní?
    Už v jednom z dřívějších článků jsem se zamýšlel nad doslovným překladem rčení „sedí na dvou židlích“. Fyzicky vzato není takové sezení příliš pohodlné: pokud člověk sedí přesně uprostřed, tak se nemůže ani opřít, aby si odpočinul. Anatomicky tvarovaná opěradla jej totiž budou tlačit přesně do středu zad. Také má příliš daleko opěradla. Další nic moc pohodlí. A v neposlední řadě ani na jedné z nich nesedí pořádně, čili žádná 100% kontrola. Případné zlomení či podtržení takové židle je mnohem, mnohem snazší.

    Když se Jihomoravský hejtman Michal Hašek po vyhraných krajských volbách v roce 2008 vzdával poslaneckého mandátu, nechal se slyšet, že „na plnění úloh mi někdy nestačí ani 24 hodin, proto jsem se poslaneckého mandátu vzdal“ s dodatkem, že kvalitně zvládat funkci hejtmana a zároveň poslaneckého mandátu je vzhledem ke vzdálenosti Brno-Praha nemožné. Okamžitě se nabízí několik otázek: Co se za rok a půl změnilo pane hejtmane/poslanče? Vzdálenost se zkrátila či se přesun zrychlil? Autem těžko, vzhledem ke stavu D1 spíš naopak. Zbývá letadlo, ale to budete asi jediný z poslanců, což pro public relations není zrovna ideální. Nebo víc asistentů, větší aparát kolem sebe? A ti svou práci vykonávají „z lásky k oboru“ nebo je jimi aktivně podporována zaměstnanost, ovšem z peněz daňových poplatníků? Jestli se ani nezkrátila vzdálenost ani nevzrostl počet spolupracovníků, tak už mě napadá jediné: ubylo práce a dá se to zvládat. Tomu ovšem věřím ze všeho nejméně. Jihomoravský kraj je pořád stejně velký, úkolů má před sebou stále stejně, ne-li víc, a aby byl konkurenceschopný, musí se dynamicky rozvíjet. Doslova to samé platí o celé České republice v souvislosti s poslaneckým mandátem.

    Čtyři sociálně-demokratičtí poslanci se snaží dokázat, že obojí zvládat lze. Další tři jsou odhodláni k témuž. Já tomu nevěřím. Odměna za práci hejtmana i za práce poslance jde z peněz všech, kteří přispívají do daňového systému. A ti mají za tyto peníze nárok požadovat kvalitní práci. Ostatně jako každý podnikatel po svém zaměstnanci. Nekvalitní práce se v těchto funkcích nemusí projevit hned. Může se projevit až časem, když už tito lidé na zmíněných postech nebudou. Na to ale určitě nechce nikdo z nás čekat.

    Jsem přesvědčen, že tato dvoukolejnost by se neměla akceptovat. Nevidím nic užitečného na směšování funkce samosprávné a zákonodárné. Navíc obě funkce, aby byly vykonávány na sto procent, si opravdu vyžadují celého člověka. Politické supermanství by se v tomto dokazovat opravdu nemělo. Když už jsme byli u hejtmana/poslance Haška, mohl by být v této terminologii jmenován super supermanem, neboť jsem ještě opomněl zmínit funkci šéfa Asociace krajů. Třetí židle. Na těch už se nedá sedět…to spíše ležet.

Michal Kadlec
místopředseda Regionálního sdružení ODS Jihomoravského kraje

kadlec@michalkadlec.com

www.michalkadlec.com

čtvrtek 12.8.
12.08.2010 08:44
    Nová vláda ve středu definitivně rozhodla, že částka určená na platy státních úředníků, policistů, hasičů či vojáků bude v rámci úspor snížena o 10 procent. Ministři tedy mají na vybranou: buď sníží o desetinu platy, nebo desetinu zaměstnanců budou nuceni propustit. Nebo kombinace obojího. Vzhledem k propadům příjmů do státního rozpočtu a ne zrovna příznivé situaci státních financí to vidím jako logický krok. Potýká-li se soukromý sektor se špatnou finanční situací či dočasně nelichotivou obchodní bilancí, jsou výše uvedené kroky jedněmi z možných a používaných. Nevidím důvod, proč by měli být státní zaměstnanci v těchto opatřeních výjimkou.

    Hejtmani za ČSSD v sobě asi postupně objevují skryté vlastnosti supermanů. Jak jinak si vysvětlit, že v současné době čtyři z nich zároveň vykonávají funkci poslance a tři další kandidují v podzimních volbách do Senátu. Při této příležitosti si vždycky rád vzpomenu na slova jihomoravského hejtmana Haška, který v roce 2008, po vyhraných krajských volbách prohlásil, že se chce této práci věnovat na plno a rezignoval na funkci poslance. Převedu-li si jeho slova do roku 2010, tak se práci hejtmana už naplno věnovat asi nechce, neb mu najednou dvoukolenost pranic nevadí. Omlouvám se, málem bych zapomněl na třetí "židli" - předseda Asociace krajů. To už je skoro aspirace na super supermana.

úterý 10.8.
10.08.2010 08:23
    Ve včerejších Hospodářských novinách jsem si se zájmem přečel článek Jana A. Nováka o názorech vědců na současné povodně, které se dle mnohých vyskytují častěji a nepředvídatelněji, než tomu bylo v letech minulých. Autor nevylučuje, že si budou na tomto úkazu "přihřívat polívečku" různí enviromentalisté, ekologové, klimatologové atd. a předhánět se o značování viníků. Dále se odkazuje se na článek v časopisu vesmír, který tam v roce 1997 publikoval Zdeněk Vašků z České zemědělské univerzity a pojednává o tzv. malých pluviálech, obdobích zvýšelné srážkové činnosti a častých ničivých povodní na našem území. Odkazuje se na historická období v minulém tisíciletí s tím, že jejich další opakování nelze v blízkém budoucnu vyloučit. Velmi prostý a přitom výmluvný je však samotný závěr: Škody způsobené povodní jsou opravdu velké - teď jde ale o to, aby někdo (ať už v dobré vůle, z populismu nebo pro vlastní zisk) nezačaal vymýšlet "opatření", která ztráty a náklady ještě zmnohonásobí. Skutečné řešení je jen jedno: naučit se s hrozbou povodní žít.

    Česká republika už letos obdržela na dotacích z Evropské unie 23mld. korun. Abych byl přesnější, dostala 41,1mld., ovšem odvedla do EU 18,7mld. Mimochodem, polovinu obdržených dotací získali čeští zemědělci. Na první pohled úžasná zpráva, kterak na členství v EU vyděláváme. Jenomže ČR má nárok v období 2007-2013 dostat až 700mld., přičemž do nynějška vyčerpala cca 200mld., čili asi třicet procent (abych byl přesný: 700mld. obdržet - 250mld. odvést = 450mld. čistý zisk). Bohužel jsem se už nedočetl, jestli tak "superpříznivá" bilance bude plynout z členství i pro roce 2013. Jestli se poté nebude náhodou jednat o drsný pád do EU reality.

pátek 6.8.
06.08.2010 08:34
    Už dlouho jsem se tak nevěřícně nekroutil hlavou, jako při odpovědích bývalého ministra dopravy za KDU-ČSL Milana Šimonovského na dotazy Hospodářských novin ohledně jeho podnikání a společnictví ve firmě Trijet, kterou založil se dvěma společníky na konci roku 2008. Nejprve: "Byla to papírová firma. Nevyvíjela činnost. Kolegové měli spoustu nápadů, ale nevím, jestli teď něco dělají. Spíš ne." Později Šimonovský převedl svůj podíl na manželku a dodal, že "to byl nejrychlejší způsob, jak se podílu zbavit. Ona ale také neví, co nyní firma přesně dělá". Až HN zjistily, že se tato firma a on osobně zajímali o solární byznys přímo na Energetickém regulačním úřadě, zdůvodnil to slovy:"To bylo před rokem a čtvt. Byl jsem tam s jedním z jednateů. A šlo v podstatě jen o konzultaci." Pikantní je, že Šimonovský byl v té době ještě poslanec a ve Sněmovně se právě rozhodovalo o ceny sluneční elektřiny. Na dotaz, proč neprodal svůj podíl ve firmě mimo rodinu, reagoval:"Může se to hodit v budoucnu, manželka půjde za rok do důchodu." Jestli jsem to z jeho slov pochopil správně, tak pan ex-ministr pomohl založit papírovou firmu, která "asi" nevyvíjela a ani nevyvíjí žádnou činnost, chvilku se tak trochu zajímala o solární byznys a manželce se může podíl v této firmě v budoucnu hodit, protože půjde za rok do důchodu. Nějak to pořád nemohu pochopit a hlavně mi dává hodně práce tomu uvěřit...

    Soudce v New Yorku rozhodl, že nošení nízko posazených kalhot není zločinem, ale je to jen bláznivý styl černošských rapperů. Rohodl tak na základě stížnosti na nevhodnost této módy, která byla předmětem mnoha diskusí v televizních pořadech, na radnicích, ve školách i v soudních síních. Jak se říká "jejich starosti a Rothschildovy peníze - to bych chtěl mít".

čtvrtek 5.8.
05.08.2010 08:31
    ČSTV hledá v době krize prostředky pro financování sportu stále usilovněji a úvahy o zdrojích jsou již tak daleko, že se přemýšlí o zbourání obrovského strahovského stadionu, který je nevyužitý, chátrá, nelze jej pronajímat a nic nepřináší. Tato atraktivní lokalita by prý šla využít výrazně lépe, např. jako pozemky pro exkluzivní rezidenční bytovou zástavbu. Všechno zlé je pro něco dobré. Je příjemné sledovat, že období krize, ať je pro většinu jakkoli nelehké, nutí chovat se výrazně ekonomičtěji. I ty, kteří jsou zvyklí často čekat s nataženou rukou směrem ke státním financím (penězům nás všech) a v zájmu ušlechtilé ideje automaticky očekávat příspěvek. Kdybych mohl, doporučil bych ČSTV výtěžek ze zbouraného strahovského stadionu investovat tak, aby primárně generoval zdroje pro financování jejich sportovních a jiných aktivit. Tak, aby podíl těch, kteří je financují nedobrovolně ze svých daní, byl co nejmenší.

    Z rozsáhlého dlouhodobého průzkumu Ústavu zdravotnických informací vyplývá, že v Česku klesá spotřeba léků proti depresi. Za sedm let jej bere o dvě a půl procenta Čechů méně. Tento úkaz má oficiálně dva důvody: jednak prý Češi objevili i jiné způsoby, než polykání prášků a pak antidepresiva nepatří k nejlevnějším a proto se je lékaři, zejména v době krize, snaží předepisovat co nejméně. Oba dva důvody naprosto chápu. Teď ještě zbývá takto jednoduchá objevení učinit například u různých bombastických a "naprosto zaručených" přípravků na hubnutí či zázračných vitamínových preparátů.

středa 4.8.
04.08.2010 08:26
    Už několikátý den plní stránky novin zprávy o tom, kterak ministr Kalousek nařizuje jednotlivým resortům šetřit a škrtá jim přidělené miliardy. Z ministertev se ozývají varovné výkřiky, že se omezí výstavba toho či onoho, zastaví se ten či onen projekt, že takovou úsporu není možné dosáhnout či dokonce že se bude muset přikročit ke snížení platů. Pokud si dobře pamatuji, tak se tako vláda již od svého zárodku prezentovala jako vláda rozpočtové odpovědnosti s cílem zamezit zvyšování schodku veřejných financí. Ministři do ní nominovaní tak věděli, do čeho jdou. Obávám se, že jim nyní místo nářku, občas proloženého výhružkami asi nic jiného nezbude. Pokud je na jedné straně faktický propad příjmů a politici již nemají dále zadlužovat budoucí generace, logicky musí na druhé straně následovat i "výpadek" výdajů. Pro přirovnání: vypadnou-li rodině s odpovědnými rodiči příjmy, řeší to v prvé řadě razantním osekáním zbytných výdajů a výdajů, které mohou ještě počkat. Zároveň ovšem věnují zvýšené úsili hledání jak mimořádných, tak i nových, stabilních zdrojů příjmů. V tomto se státní hospodaření od rodinného příliš neliší. Všichni mají na jedné straně výdaje, které uzpůsobují dosaženým příjmům.

pondělí 2.8.
02.08.2010 08:13
    Pondělní Hospodářské noviny přinášejí na titulní straně článek o poslancích ČSSD, kteří si zřizují poslanecké kanceláře v budovách sociální demokracie a vylepšují tak rozpočet své mateřské straně. Poslanecký příspěvek na pronájem kanceláře v drtivé většině čerpají v nejvyšší možné míře a příjemcem je tedy sama ČSSD. Myslím, že jde o zcela zbytečnou kauzu, stejně jako v jiných případech nakládání s různými poslaneckými náhradami a příspěvky. Pokud by tyto peníze k platu navíc byly jednoduše zahrnuty do standardního poslaneckého platu, záleželo by na každém jednotlivém poslanci, jak s nimi naloží. Zakotvena by byla pouze povinnost mít kancelář, zbytek by záleželo např. na etickém kodexu strany nebo na poslanci samém. Jak již před lety pravil ekonom Milton Friedman:"Nikdo nespotřebovává cizí peníze tak opatrně, jako své vlastní."

    Podle měsíčního výhledu ČHMÚ bude srpen doprovázen příjemným letním počasím s občasným deštěm nebo bouřkami a měl by být teplotně i stážkově průměrný. Při předpovědích delších než jeden týden si vždy vzpomenu na květnovou prognózu (byť zřejmě nevydanou ČHMÚ, abych jim nekřivdil), že letošní léto pokazí, zejména nadprůměrnou srážkovostí, čoudící islandská sopka Eyjafjallajokull. Zatím jsem si toho nevšimnul, naopak, mé pozornosti neuniklo spousta pokořených teplotních rekordů.